Egyptský soud potvrdil trest smrti pro bývalého prezidenta Muhammada Mursího za organizaci útěku z vězení v roce 2011. Jeho právník ihned poté oznámil, že se proti verdiktu odvolá. Krátce předtím soud exprezidentovi uložil 25 let vězení za spiknutí s palestinským hnutím Hamas a libanonským Hizballáhem. Původně soud již v květnu v obou kauzách vynesl jeden úhrnný trest smrti. Verdikt odsoudila řada státníků i mezinárodních organizací, včetně USA, Turecka či OSN.
V případu hromadného útěku z vězení bylo k hrdelnímu trestu celkem odsouzeno více než 80 lidí. Kromě Mursího i vlivný sunnitský duchovní šajch Júsuf Karadáví či vůdce zakázaného islamistického Muslimského bratrstva Muhammad Badí.
V druhém z verdiktů, kde šlo o spiknutí s cizími radikálními skupinami s cílem destabilizovat Egypt, dostal Badí 25 let stejně jako Mursí. Podle deníku Al-Ahrám je trest 25 let vězení považován v Egyptě za doživotí. Doživotní tresty dostalo celkem 17 osob, dalších 16 lidí bylo odsouzeno k trestu smrti.
Podle vysokého představitele Muslimského bratrstva proces neodpovídal žádným mezinárodním standardům. "Tento verdikt je hřebíkem do rakve demokracie v Egyptě," řekl agentuře Reuters Jahjá Hamíd, bývalý ministr v Mursího vládě,
Za "masakr základních práv a svobod" rozsudek označil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vyzval zároveň mezinárodní společenství, aby se zasadilo o zrušení trestů smrti pro Mursího a členy Muslimského bratrstva. Soud je podle něj uložil "na základě nařízení pučistického režimu".
Erdogan byl ještě v pozici tureckého premiéra blízkým spojencem vlády prezidenta Mursího a nyní z postu hlavy státu často kritizuje nový režim prezidenta Abdal Fattáha Sísího. Podle agentury AFP Erdogan doufal, že by s Mursího pomocí mohl posílit vliv Turecka v severní Africe.
Mluvčí Bílého domu Josh Earnest označil trest smrti pro Mursího za "politicky motivovaný". Hluboké znepokojení vyjádřil také generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Podobné verdikty v hromadných procesech podle něj mohou mít vliv na dlouhodobou stabilitu Egypta.
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International označila proces za "krajně nespravedlivý". Poukázal podle ní na naprostou neúctu k lidským právům v této severoafrické zemi.
Nejvyšší trest nad Mursím soud vynesl již v polovině května, podle egyptského práva se k němu ale musel vyslovit i velký muftí, nejvyšší náboženská autorita v zemi. Proces, v němž si kromě Mursího vyslechlo hrdelní trest dalších 105 členů Muslimského bratrstva, tehdy kritizovala řada států, včetně USA, i organizací na ochranu lidských práv.
Mursí zvítězil s podporou islamistického Muslimského bratrstva v roce 2012 v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Po vlně protivládních demonstrací v létě 2013 ho ale svrhl vojenský puč, který vedl současný prezident Abdal Fattáh Sísí.
Muhammad Mursí
- Egyptským prezidentem byl od 30. června 2012 do svého svržení armádou 3. července 2013. Hlavou státu byl zvolen v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Do voleb šel jako kandidát islamistického Muslimského bratrstva a šéf Strany svobody a spravedlnosti (FJP). V kampani vystupoval jako umírněný islamista a obyvatelům sliboval, že dodrží hodnoty revoluce, která svrhla Mubarakův režim.
- Krátce po nástupu do prezidentského úřadu zrušil ústavní deklaraci poskytující široké pravomoci armádě. Odvolal též ministra obrany a náčelníka generálního štábu. V listopadu 2012 vydal Mursí dekret upevňující jeho postavení a odvolal generálního prokurátora. Následovaly mohutné demonstrace proti Mursímu, který dekret posléze zrušil.
- Při prvním výročí zvolení Mursího do čela státu se v Egyptě střetli jeho odpůrci a příznivci. Mohutných protiprezidentských demonstrací se zúčastnilo údajně na 14 milionů lidí. Opozice hlavě státu vyčítala islamizaci země a špatnou ekonomickou situaci.
- Egyptská armáda 3. července 2013 Mursího zbavila funkce. Tehdejší ministr obrany a současný prezident Abdal Fattáh Sísí to zdůvodnil tím, že Mursí jako hlava státu nenaplnil očekávání národa.
- Po svém svržení byl obžalován z několika zločinů. Koncem letošního dubna mu soud uložil dvacetiletý trest za podněcování k násilí a k zabíjení demonstrantů při protivládních protestech v prosinci 2012.
- V prosinci 2013 byl obviněn ze spiknutí s palestinským radikálním hnutím Hamas a libanonským šíitským radikálním Hizballáhem za účelem plánování teroristických akcí a také z vyzrazení vojenského tajemství cizí zemi (Íránu). V této kauze dostal dnes 25 let vězení.
- V další kauze v souvislosti s hromadným útěkem z věznice v roce 2011, který si vyžádal lidské životy, nad ním soud 16. května 2015 vynesl trest smrti. Ten byl dnes potvrzen.
- Rodák z malé vesnice Adua v nilské deltě (narozen 20. srpna 1951) vystudoval inženýrství na Káhirské univerzitě, v roce 1982 získal doktorát na Jižní kalifornské univerzitě v USA. Ve Spojených státech pracoval do roku 1985, poté se vrátil na univerzitu do Egypta.
- Od 80. let byl členem islamistického Muslimského bratrstva. V letech 2000 až 2005 zasedal v parlamentu jako nezávislý, neboť bratrstvo bylo v té době zakázáno. V letech 2006 a 2011 byl krátce vězněn. Na jaře 2011 stál u zrodu Strany svobody a spravedlnosti (FJP), která pod jeho vedením vyhrála parlamentní volby v listopadu 2011 až lednu 2012.
- Je ženatý; dvě z jeho pěti dětí mají americké občanství.
