Jihosúdánský prezident Salva Kiir žádá dopisem 75 současných a někdejších nejvyšších představitelů tohoto mladého afrického státu, aby do státní kasy vrátili nakradené peníze v odhadované částce čtyři miliardy dolarů (82 miliard korun). Kiirův dopis tak podle agentury AP odhaluje šokující úroveň vládní korupce.

Korupce sužuje jihosúdánskou vládu od mírových rozhovorů v roce 2005, které po 20 letech ukončily občanskou válku se Súdánem. V lednu hlavní kontrolní úřad oznámil, že z vládních fondů pro fiskální rok 2005-2006 zmizelo téměř 1,5 miliardy dolarů.

"Bojovali jsme pro svobodu, spravedlnost a rovnost," cituje AP z prezidentova dopisu. "Nyní, když jsme získali moc, zapomněli jsme, za co jsme bojovali, a začali jsme se obohacovat na útraty našeho lidu."

Dopis z 3. května získala AP o víkendu, v pondělí pak ministr informací Barnaba Marial Benjamin potvrdil jeho pravost.

Prezident mimo jiné napsal, že jihosúdanští občané a mezinárodní společenství je "zděšeno" mírou korupce a že "důvěra vlády je v sázce". Také přislíbil amnestii těm, kteří rozkradené fondy vrátí, a zaručil se, že jména zkorumpovaných představitelů země zůstanou utajena.

Kiir letos vystupňoval úsilí v boji proti korupci. Jeho úřad v pátek vydal prohlášení, ve kterém uvedl podrobnosti o protikorupčních opatřeních. V dokumentu uvádí, že státu se podařilo získat zpět odhadem ukradených 60 milionů dolarů. Také oznámil, že požádal o pomoc v boji s korupcí USA a blízkovýchodní, africké a evropské země.

Aktivním účastníkem jihosúdánského tažení proti těm, kteří si přivlastnili státní peníze, je podle Benjamina Keňa. Jižní Súdán si u tohoto jižního souseda otevřel bankovní účet, na který mohou vrátit peníze ti, kteří rozkrádali vládní fondy.

Zveřejnění majetku

"Pokud bude kdokoli znovu přistižen, jak využívá vládní fondy nepatřičným způsobem, nastoupí cesta práva. Takoví jedinci budou rozhodně potrestáni," pohrozil Benjamin.

Kiir počátkem roku vydal dekret, kterým nařídil všem veřejným činitelům, aby zveřejnili u antikorupční komise svůj majetek. Výzvu podpořil viceprezident Riak Machar, který přiznal majetek v únoru.

Zpočátku sice dekret řada úředníků ignorovala, prezidentská kancelář ale nyní hlásí, že nařízení doposud uposlechlo na pět tisíc někdejších a současných veřejných činitelů.