Po zhruba měsíci silných protestů, které byly tvrdě potlačeny ze strany armády, byl nakonec 11. února Husní Mubárak z prezidentské funkce odvolán. Obviněný, mimo jiné i z vydání rozkazu ke střelbě do demonstrantů, je nyní i se svými syny ve vězení, kde čeká na soudní proces.

Justice podle zpráv světových agentur o termínu už rozhodla. Soud s Mubárakem i jeho syny proběhne 3. srpna a někdejšímu vládci podle informací hrozí i trest smrti.

Prokurátor Mubáraka a jeho syny Alá a Gamala 24. května obvinil z vraždy několika stovek demonstrantů při lednových protivládních protestech, ze zneužití moci, plýtvání veřejnými prostředky a z nezákonného obohacování.

Třiaosmdesátiletý prezident byl donucen odstoupit po téměř 30 letech u moci. Jeho rezignaci tehdy oznámil viceprezident Umar Sulejmán, prý se tak domluvilií kvůli sílícím protestům. Jejich tvrdé potlačování nepřežilo podle oficiálních údajů přes 840 lidí.

Mubárak je nyní ve vazbě, jeho manželka byla propuštěna na vysokou kauci a vzdala se části svého majetku - vily v Káhiře a ze dvou svých účtů státu odevzdala částku okolo dvaceti milionů egyptských liber (asi 57 milionů korun). Zemi do voleb v současnosti vede Nejvyšší rada ozbrojených sil (SCAF).

První soudní výrok proti Mubárakovi už padl. Bývalý prezident a další dva vysocí vládní činitelé musí zaplatit pokutu 540 milionů egyptských liber (1,5 miliardy korun) za přerušení signálu mobilních telefonů a internetu během lednových protivládních protestů.

Jak prohlásila americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, věří, že proces bude spravedlivý. "Samozřejmě chceme vidět vládu práva," řekla novinářům Clintonová. Řekla také, že je na Egypťanech, zda bývalou hlavu státu postaví před soud nebo ne.

Zároveň ale vyjádřila znepokojení nad zprávami, že egyptská armáda tvrdým způsobem postupuje proti místním novinářům, soudcům a bloggerům a tím se vzdaluje od ideálů prodemokratických protestů.

Skupiny na ochranu lidských práv například egyptské ozbrojené síly obviňují z toho, že když 3. března násilně vyklidily centrální káhirské náměstí Tahrír, tak zatkly 18 žen, které podrobily mučení a ponižujícímu zacházení. Některé z nich prý musely projít nuceným "testem panenství" - tedy zkouškou, která měla dokázat, že zadržené už nebyly panny, a vyvrátit případná pozdější tvrzení, že vojáci ženy znásilňovali.