Až deset tisíc převážně mladých mužů a zahalených žen vítalo v neděli na letišti v Tunisu šejka Rašída Ghannúšího (69 let), vůdce zakázané nábožensky založené strany Ennahda. Jak upozorňuje agentura Reuters, šlo o největší veřejnou akci tuniských islamistů za poslední dvě dekády.

Ghannúší byl nucen odejít do exilu v roce 1989 a následovala pronásledování jeho příznivců, když tisíce z nich byly za vlády dnes už svrženého prezidenta bin Alího uvězněni či vyhnáni ze země. Sám Ghannúší pobýval od roku 1992 ve Velké Británii.

Jeho návrat do Tuniska nicméně demonstranti, kteří požadují úplnou změnu režimu a kteří inspirovali revoltu v nedalekém Egyptě i dalších arabských zemích, nepřijali jednoznačně. Vedle přívrženců islamistické politiky se totiž na letišti objevili i její odpůrci a během protestů zaznívají spíše požadavky na demokraticky zvolenou a nezkorumpovanou vládu, která zlepší ekonomickou situaci a bude respektovat lidská práva, než přání zavést v zemi přísný náboženský režim.

Dva velké úkoly

Ennahda, která je ideologický blízká turecké vládní straně AKP, navíc v rámci světových islamistických skupin patří spíše k umírněnému křídlu. Do dalšího politického dění v zemi se sice chce zapojit, Ghannúší se však už nechal slyšet, že ani on, ani nikdo jiný z jeho strany nebude kandidovat v prezidentských volbách.

"Nebudu kandidovat v prezidentských volbách, nebude žádný kandidát za naši stranu," řekl agentuře AFP. "Některá západní média mě srovnávají s ajatolláhem Chomejním, ale tím já nejsem," zdůraznil s narážkou na to, že Chomejní po svržení šáha v Íránu zavedl ostrý náboženský režim.

"Máme v současnosti dva velké úkoly, a to demokratické změny a obnovení chodu hospodářství," dodal.

Podle pozorovatelů je jeho návrat nejviditelnějším symbolem změn, které Tunisko zažívá. Už jeho návratu předcházelo uvolnění omezení médií, možnost opětného registrování zakázaných politických stran a amnestování politických vězňů.

Prezident Zín Abidín bin Alí v důsledku nepokojů, které začaly v Tunisku už v prosinci původními protesty proti vysoké nezaměstnanosti, nakonec utekl do Saúdské Arábie.

Situace v zemi se pomalu uklidňuje, ale speciální mezinárodní komise by měla v zemi vyšetřovat lednové násilnosti, které si podle tuniských zdrojů vyžádaly nejméně osm desítek mrtvých a podle OSN téměř 120.

Švýcarsko zahájilo vyšetřování účtů, jež patřily svrženému prezidentovi bin Alímu a jeho blízkým a které švýcarské banky zmrazily už téměř před dvěma týdny kvůli podezření z praní špinavých peněz. Jejich obsah byl podle AFP odhadnut na desítky milionů švýcarských franků (stovky milionů Kč).