Mělo jít o velký rozvojový experiment. Češi vybudovali v Zambii největší samozásobovací solární elektrárnu v subsaharské Africe. Po třech letech provozu to však vypadá, že projekt je zatím další zambijskou černou dírou. Po nechvalně známé klinice doktora Kusého, ve které za státní peníze léčil místo potřebných bohaté, aby ji poté stihl prodat indickému podnikateli.

Pětadvacetiletá Taonga Nwirenda, vedoucí kliniky v Masuku, zapaluje svíčky a rozkládá je po ordinaci. Je nad ránem a maličká klinika uprostřed buše přijímá svou první ranní pacientku - mladou rodičku.

Za oknem kliniky mezitím přichází nový den a ze tmy se vynořuje také pole solárních panelů připevněných na železné konstrukci. Panely, které v roce 2006 nainstalovala česká nezisková organizace s dvoumilionovou dotací od českého ministerstva zahraniční. Teď už je to více než rok, co nefungují.

Světlo jen na hodinu a půl

Češi nainstalovali v této odlehlé vesnici na jihovýchodě Zambie několik desítek panelů. Kromě kliniky vybavili školu, napojili na proud čerpadla studen a vybavili vždy po jednom panelu domek ředitele školy, jeho zástupců a části učitelského sboru. Ani tyto panely nefungují tak, jak mají.

"Všechno přivezli z Evropy. Nevím, proč panely nenakoupili tady v Zambii. Údržba by byla jednodušší," říkají ti, kterým je situace v Zambii důvěrně známá. "Většina materiálu byla dovezena z EU," potvrzuje Tomáš Tožička, vedoucí projektu organizace ADRA. "V Zambii je těžké cokoli skutečně kvalitního sehnat a ceny jsou mnohem vyšší.

Dovezený materiál pocházel od nejrenomovanějších firem. Bohužel se ukazuje, že nepočítají s extrémními podmínkami subtropické Afriky." Do střední školy na které mimo jiné vyučuje i česká dobrovolnice, v jejímž domku elektřina také nefunguje, chodí několik set studentů. Ti v areálu bydlí. Jenže škola, respektive třídy, mají světlo jen asi 90 minut denně. V Zambii se stmívá brzy, a studenti tak nemají dostatečný čas na přípravu náročného studia. Studna poháněná elektrickým motorem funguje necelou hodinu denně, což zdaleka nestačí, a tak děti používají postaru ruční pumpy.

Klinika bez proudu

"Panelů firmy Kyocera nefunguje několik. Buď jsou rozbité, zničené, zkratované nebo ukradené. Problémem jsou ale regulátory dobíjení dodané švýcarskou firmou Studer. Došlo také k poruše na řídicí jednotce čerpání vody od firmy Grundfoss," vyjmenovává problémy Tožička.

Pod kliniku v Masuku spadá více než 8000 pacientů a její rádius působnosti je několik desítek kilometrů. Bez elektrického proudu se však pracuje zle.

Klinika si už pořídila dokonce nabíjecí lampy, které fungují zhruba dva dny. Pak je musí někdo odjet nabít do hodinu vzdáleného města. To nikdo nedělá, a tak lampy leží pohozené ve skříni a svítí se postaru - svíčkami.

Příští rok se chystá opravná mise, financovaná z prostředků české organizace ADRA a zřejmě i s finančním přispěním ministerstva zahraniční, která bude mít za úkol elektrárnu opět zprovoznit. Na jak dlouho, však není jisté. Jde přece o experiment v náročných klimatických podmínkách.